Anatomie ucha
Vnější ucho (auris externa) se skládá z boltce, zvukovodu a bubínku.
- Boltec je tvořen chrupavkou (pouze lalůček chrupavčitou kostru nemá) a směřuje akustické vlny do zvukovodu. Velikost a tvar boltce ale nemá vliv na sluch.
- Zvukovod (také se mu říká sluchový kanálek) je trubice, která má část chrupavčitou a kostěnou. Na konci zvukovodu se nachází bubínek, hranice mezi zevním a středním uchem. Zvuková vlna, která projde zvukovodem, naráží do bubínku a putuje dál do nitra ucha. Délka zvukovodu dospělého člověka je asi 3 cm.
- Bubínek je vazivová blanka na konci zvukovodu, cca 0,1 mm silná. Zvuková vlna jej rozechvěje, bubínek ji zesílí a předá do středního ucha. Zdravý bubínek je lesklý a má šedavou barvu.
Výstelka zvukovodu obsahuje mazové žlázy, které produkují ušní maz. Zvukovod má samočisticí schopnost – nečistoty jsou z něj vypuzovány směrem ven.
Ušní maz
Ušní maz (cerumen) je nažloutlá tělní tekutina v uchu lidí a mnoha savců, jejíž úlohou je chránit citlivou kůži zvukovodu a vytvářet ochranu proti infekcím. Udržuje v uchu správné prostředí (např. vlhkost).
Produkce ušního mazu
Ušní maz vzniká smícháním produktů žlázek (hlavně z skvalenu, lanosterolu, cholesterolu), které Ušní maz vzniká smícháním produktů žlázek (hlavně z skvalenu, lanosterolu, cholesterolu), které se nachází v kůži, s odumřelou povrchovou vrstvou kůže, uvolněnými chlupy a do zvukovodu zanesenými nečistotami (např. pyl, prach). Po svém vzniku je maz posunován směrem k zevnímu ústí zvukovodu, kde vypadává.
Typy ušního mazu
Existují dva odlišné geneticky dané typy ušní mazu: vlhkého typu, který je dominantní, a suchý typ, který je recesivní. Asiaté a domorodí Američané mají většinou suchý typ ušního mazu (našedlý a vločkovitý), ale běloši a Afričané mají tzv. vlhký typ (zlato-hnědý až tmavě-hnědý a vlhký). Typ ušního mazu byl používán antropology pro sledování lidských
Ušní maz a jeho důležitá role
Maz se skláda z několika ruznýh složek včetně sekretu, který je produkován v chrupavčité části vnějšiho sluchového kanálku. Je to nažloutlá hmota, která se konzistencí podobá vosku, a je vylučována mazovými žlázami. Ušní maz se rovněž skládá z odloupených buněk kůže z ušního kanálku. Při normálních množstvích pomáhá maz při čištění ucha a neměl by být zcela odstraněn z vnějšího sluchového kanálku. Maz navlhčuje kůži kanálku a ušní bubínek. Ochraňuje vnější kanálek před zraněním a rovněž zabraňuje vniknutí vody do ušního kanálku. Ušní maz společne s chlupy ve vnějším zvukovodu zachycují částice špíny a prachu; a tím zabraňují jejich pronikání k ušnímu bubínku.
Přírodní proces samočistění ucha
Ušní maz se přemisťuje s epitelem do vnejšího sluchového kanálku. Odtamtud jde zlehka odstranit během běžné ranní hygieny. Tento pohyb je podporován pohybem čelistí. Nashromažděné nečistoty ve vnějším sluchovém kanálku se pohybují společně s ušním mazem. Pohyby čelistí postihují pouze chrupavčitou část sluchového kanálku a nikoliv kostní část. To znamená, že částice prachu nebo mazu natlačené hluboko do vnějšího zvukovodu. sluchového kanálku , například kvůli nezkušenému čištění pomocí tyčinek na čištění uší, se obtížně dostávají ven.
Zdroj:Wikipedia
Lékaři doporučují olivový olej
Olivový olej, který je aplikován na vnější sluchový kanálek, změkčuje ušní maz a tím ulehčuje jeho odstraňování. Rovněž také prospívá kůži ušního kanálku. V případě ztuhlého ušního mazu, olivový olej změkčuje ušní maz a pomocí zvlčení přilehlé kůže napomáhá jeho vypadávání. V mnoha zemích, jako například ve Spojených Státech či Velké Británii, je olivový olej doporučován lékaři jako efektivní prostředek pro snížení výskytu ušního mazu.